Opět jsem dostala možnost se účastnit aktivně jedné moc příjemné akce s houslemi v ruce. Tentokrát se jednalo o vystoupení
Scholy brněnské mládeže (SBM) v rámci 1. ročníku duchovního festivalu
Full of Life. Pořadatelem akce byla farnost u kostela sv. Vavřince v Brně Řečkovicích. Jednalo se o moji první účast vůbec na křesťanském festivalu a mohu říci jen to, že mě atmosféra uchvátila.
Zkoušku s SBMkou jsme měli domluvenou už na 11 hodin, i když samotný výstup měl začít až v 19:30. S přáteli jsme se společně na požadovaný čas přesunuli od Semilassa do areálu bývalého pivovaru za kostelem sv. Vavřince. Stage byla již nachystaná a veškeré ozvučení taktéž. Po krátkém čase se rozdali noty, já vyfasovala tričko s SBMkovským logem a mohlo se začít. Svým zvučným hlasem nás - hudební část a sbor vedl dirigent Štěpán Policer (ředitel CMG a SOŠPg), se kterým jsem se již před několika lety setkala na konzervatoři, kde zaskakoval za naši profesorku sborového zpěvu. Díky jedné věci je naprosto na svém místě, a to ve způsobu jak dokáže předávat pozitivní energii a "nakopnout". Jeho široký úsměv a energická gesta nenechají člověka chladným. Výběr písní se rovněž zadařil a již při zkoušení byli všichni pohlceni jejich texty a melodiemi.
Po zkoušce nás čekala obědní pauza, při které jsme všichni obdrželi svou misku s gulášem a chlebem. Zasedli jsme ke společnému stolu se spolužačkami z konzervatoře, se kterými jsem se již dlouho nesetkala, a tak jsme si tento čas mohly zpříjemnit plkáním o našich osudech. Následoval přesun do nedaleké ZŠ, kde zkoušení pokračovalo až do 17 hodin. Rozložili jsme se na chodbě v 1. patře, kde díky vedru ze všech lilo. Akustika byla dosti koupelnová, což mě donutilo k existenci jen se špunty v uších - přímo za mnou seděl saxík a trubka - skvělá kombinace, pokud chcete přijít o zbytky sluchu, které ještě po všech těch procvičených hodinách zbyly. V mezičase, kdy smyčce nehráli jsme se chodili chladit do přízemí. Teplota s každým schodem tak o stupeň klesla, moc příjemné. Vše jsme stihli projet jen tak tak. Už v 16:45 v budově školy přešlapovala paní, která po nás měla zamknout. Očividně se domu těšila na nanuka, jinak si nedokážu její kvap vysvětlit.
Obdrželi jsem poukazy na jídlo a pití, tak při první možné chvíli jsme vyrazili zkusit místní klobásky s limčou, a již začali padat první žertíky o 7 smrtelných hříších a konkrétně, jak jinak, o obžerství. To ale ještě nic nebylo. Pod kostelem byly dva stánky se zmrzlinou. Kolem nás se postupně trousili jedlíci s velkými kornouty a ještě většími kopci zmrzlinami. Kdo by nezatoužil se zchladit. Šli jsme do stánku napravo, přičemž jsem měla tušení, že už mi o této zmrzlině někdo říkal, jak je vyhlášená. Kamarádka si dala dětskou porci jahodového sorbetu, který svou velikostí předčil mnohé točené zmrzliny pyšnící se titulem "velké". Já zaútočila na "malou" v kombinaci jogurtová a sušenková zmrzlina. Za pouhých 23,- jsem obdržela takovou nálož, že mě málem přemohla. Spokojenost největší, ať žije to obžerství! Lepší zmrzliny jsem snad ještě neměla! A ty porce...
Zpět ale k hudbě. Před areálem bylo zaparkované auto
TV Noe, která měla zajistit přímý přenos našeho vystoupení na obrazovky. A již se montovalo velké rameno, na jehož konci byla umístěna jedna z hlavních kamer. Nejednalo se pouze o písně v rámci výstupu, ale i o propracované tanečně-dramatické scénky, svědectví a hlavně
Svatodušní vigilii. Atmosféra s každou písní dostávala srdečnějšího charakteru. Překvapilo mě kolik lidí se sborem zpívá, že všechny věkové kategorie se chtějí zapojit. Pro pomoc byly promítány texty nám za zády na plátně. Postupně se smrákalo až nakonec do úplné tmy byl zapálen oheň a každé přiložené dřívko sloužilo jako přímluva.
Dále následovalo rozsvěcení svící a davy začali bouřit a tančit po slavnostním obřadu v rytmech písní. Gradace byla skvělá! Tolik upřímného štěstí a zápalu šlo z lidí, tolik širokých úsměvů... Vyrovnalo se to dokonce i hurónskému vítěznému pokřiku z nedaleké hospody, kde fanoušci sportovních klání dávali průchod svým emocím.
Playlist obsahoval pecky jako například:
Zář tváře tvé
Buď vládcem mým
Oceány
Přijď Duchu sv. k nám
Světlo světa
Přijď tvůrce Duchu sv. k nám
Pane Bože, přijď k nám
Litanie – Buď veleben (= Píseň sv. Františka)
Zde jsem, chci Tě chválit
Větší je náš Bůh
Ať srdce mé tebe vídá
Blahoslavení
Hrálo se a zpívalo až do 22:30 minimálně. Bohužel TV Noe nezařadila toto klání po odvysílání do svého Archivu, takže zpětně nelze v online podobě dohledat. Pro lepší představu o duchu v jakém se festival nesl přikládám následující odkazy:
